Těsnopis a duševní zdraví
Těsnopis jako nástroj pro zachování dobré duševní kondice
O vlivu těsnopisu na prevenci demence a o jeho použití při duševní rehabilitaci
Zřejmě není náhoda, že profesionální stenografové se těší výborné duševní kondici do vysokého věku. Těsnopis totiž představuje formu prvotřídního duševního tréninku, což potvrzuje studie zaměřená na vliv těsnopisu v prevenci demence.
Navíc, jak je vidět z uvedených videoreportáží, kde účinkují pracovníci ostravské organizace Mens Sana, těsnopis se používá i při psychosociální rehabilitaci u lidí, kteří prodělali duševní onemocnění.
Avšak nejen těsnopis, ale i ruční psaní obyčejným písmem má příznivý vliv na mozkové funkce. Podle výzkumů se totiž aktivuje mnohem více oblastí v mozku, než při strojovém psaní. Také je doloženo, že se rukou psaný zápis lépe ukládá do dlouhodobé paměti.
Mimochodem i o studiu cizího jazyka se říká, že oddaluje nástup demence. A jak řekl nejznámější parlamentní stenograf Charles Dickens, studium těsnopisu se vyrovná studiu 6 cizích jazyků :-D.
Jak těsnopis pomáhá lidem s duševním onemocněním
V ostravském Centru psychosociální pomoci Mens Sana používají těsnopis jako podpůrnou léčebnou metodu na posílení kognitivních funkcí, paměti, pozornosti, slovního vyjadřování, logiky, prostorové orientace, jemné motoriky...
Je to metoda vhodná nejen pro seniory, ale i pro lidi s duševním onemocněním, jako je např. schizofrenie nebo deprese.
V těchto videoreportážích pracovníci této organizace, Ing. Alena Merendová a sociální pracovník Antonín Liška, mluví o své práci (klikněte na obrázek vedle).
Je možné oddálit demenci pomocí těsnopisu?
Exituje studie zaměřená na vliv těsnopisu na demenci. Zde uvádím stručně výsledky, ale podrobnější verzi najdete v článku vedle, i s komentáři významného českého stenografa Dr. Ing. Jiřího Nováka.
Studii iniciovali dva členové těsnopiseckého spolku v Německu, Norbert Haake a Gunda Steinmetz. Chopil se toho gerontolog dr. Manfred Gogol, který studii nakonec publikoval pod názvem "Shorthand and cognition".
Účastníky studie bylo 17 dam ve věku 63 až 78 let v době zahájení studie (průměrný věk 72,8 let), těsnopisu se učily 2 hodiny týdně. Výzkum byl zahájen v r. 2012.
První fáze hodnocení proběhla po 1 roce. Byly hodnoceny výsledky probandek v neuropsychologických testech, a ty byly vesměs pozitivní. Místo toho, aby docházelo ke konstantnímu snižování výkonu, jak je tomu v jiných studiích, zde nebyly zjištěny žádné zřetelné duševní degradační procesy. V některých oblastech docházelo i k signifikantnímu zlepšení.
Hodnocení probíhalo každý rok. Podruhé byla studie publikována s použitím výsledků po 5 letech. Povzbuzující bylo zjištění, že nedošlo ke zhoršení ani v jednom případě, a v některých testech vykazovaly probandky signifikantní zlepšení.
Poučení z této studie je, že stárnutí můžeme pozitivně ovlivnit tím, že své schopnosti provokujeme. I ve vyšším věku má smysl se snažit.
Příznivé účinky učení se těsnopisu na psychiku
výkonnost paměti a transformaci jejích obsahů do řeči
spojování řeči a myšlení při zápisu a převodu
trénink pozornosti, koncentrace a vytrvalosti
ovládání požadavků na výkon
rozšiřování všeobecného vzdělání a jazykové dovednosti
motorický trénink prostřednictvím psací činnosti
interakce v sociální skupině jako důsledku používání těsnopisných zápisů jednání
O pozitivním vlivu ručního psaní na mozek
Pokud chcete psát hezky a bez škrtanců, a nespoléhat na tlačítko "Delete", musíte se lépe soustředit, pečlivě volit slova. Cvičíte se ve vyjadřovacích schopnostech.
Kromě toho se při ručním psaní aktivuje mnohem více center v mozku, informace psané rukou se lépe ukládají do paměti. Pomáhá vám to tedy v procesu učení.
Tím se také snižuje riziko rozvoje demence.
Podle výzkumů při ručním psaní dochází k hlubšímu zpracování informací, než při psaní na klávesnici.
Při ručním psaní poznámek pracujeme víc selektivně, víc si vybíráme to podstatné z dostupných informací, víc hodnotíme a sumarizujeme, ve větší míře používáme vlastní formulace. Vede to k lepšímu pochopení látky.
Výzkum ukazuje, že krátce po zapsání si víc toho zapamatujeme, pokud to napíšeme na klávesnici, než ručně, ale po 24 hodinách je to už opačně.
Lék na mozek. Psaní rukou má blahodárný účinek na zdravou mysl
Vědecké důkazy o pozitivním vlivu ručního psaní na paměť a na kondici mozku i ve vyšším věku (v angličtině)