Český a slovenský těsnopis

Historie českého a slovenského těsnopisu

Chcete vědět, jaké byly počátky a vývoj těsnopisného života u nás?

Na této stránce najdete stručný přehled nejvýznamnějších osobností českého a slovenského těsnopisu. Dozvíte se také, jakým vývojem těsnopis prošel, než se dospělo k vytvoření Herout-Mikulíkovy těsnopisné soustavy, která se používá v Čechách a na Slovensku. Je zde i přehledná tabulka této oficiální československé těsnopisné soustavy.

Podrobnější historii českého a slovenského těsnopisu najdete na webu Těsnopisné městečko, i s dalšími těsnopisnými soustavami, které byly pro český a slovenský jazyk vytvořeny.

České a slovenské těsnopisné soustavy:

Toto je nejmodernější verze Herout-Mikulíkovy soustavy, po reformě v r. 1960:

Původní podoba Herout-Mikulíkovy soustavy, která byla oficiálně zavedena v r. 1921. Je vidět, že se toho změnilo jen velmi málo. Vypustily se především duplicitní tvary některých písmen, a provedly se nějaké drobné změny v pravidlech psaní:

Slovenská verze Herout-Mikulíkovy soustavy:

Pokud narazíte na nejaký starý těsnopisný text a nesedí vám na něj Herout-Mikulíkova soustava, tak nejpravděpodobněji byl psán touto soustavou:

Ale jisté to není, protože byly vytvořeny i další české těsnopisné soustavy a některé vyšly i jako učebnice. Některé najdete na výše zmíněném webu Těsnopisného městečka.

A teď k samotné historii:

Je důležité znát, že těsnopis do českých krajů přivezl v r. 1844 Hynek Jakub Heger, který zde nejdřív propagoval německou Gabelsbergerovu soustavu, ale později ji převedl do češtiny. Kromě toho, že učil těsnopis, krátce vedl i stenografickou kancelář rakouského konstitučního parlamentu. Zemřel v r. 1954, takže se jeho těsnopisná kariéra nestačila až tak rozvinout.

Aby se těsnopis přizpůsobil českému jazyku, ale zároveň byl použitelný i pro jazyk německý, došlo k jeho úpravě v r. 1863 (tabulka výše). Změny však byly minimální oproti Hegrova převodu. Tato soustava platila až do roku 1921, kdy nastoupila na scénu soustava HM.

V r. 1921 Ministerstvo školství zavedlo jako oficiální českou soustavu tu od Herouta a Mikulíka a ta s určitými změnami platí dodnes. Nejvýznamnější reforma této soustavy proběhla v r. 1960. Cílem reformy bylo těsnopis zjednodušit, aby bylo co nejlehčí se ho naučit.

O další vylepšení se postarali především pánové Matoušek a Matula, kteří vypracovali krácení 2. stupně, které umožňuje psát opravdu bleskově, ale je těžší se ho naučit, než základní typ krácení.

Dobré je vědět také to, že v druhé polovině 19. století a na začátku 20. století byly také snahy o vytvoření všeslovanského těsnopisu a největším propagátorem tohoto směru byl Josef Dürich a jeho stoupenci.

Co se týče těsnopisných institucí, v r. 1859 byl Jindřichem Fügnerem založen Pražský spolek stenografů, který fungoval až do r. 1959. V r. 1921 byl Ministerstvem školství zřízen Státní těsnopisný ústav, který v různých formách existoval až do r. 2019.

Momentálně, v r. 2020, jedinou těsnopisnou institucí je Český těsnopisný spolek, který byl založen v r. 2001 a navázal na činnost Pražského spolku stenografů.

Těsnopis mě baví
Vytvořeno službou Webnode
Vytvořte si webové stránky zdarma! Tento web je vytvořený pomocí Webnode. Vytvořte si vlastní stránky zdarma ještě dnes! Vytvořit stránky