Těsnopis versus demence

Věděli jste, že studiem těsnopisu můžete zůstat duševně svěží do vysokého věku?

Zde jsou výsledky studie zaměřené na vliv učení se těsnopisu na oddálení demence. Výsledky ukazují, že ani po 5 letech nedošlo ke zhoršení duševních procesů, naopak, v některých oblastech došlo k signifikantnímu zlepšení.

Články Dr. Ing. Jiřího Nováka vás seznámí s výsledky studie o pozitivním vlivu těsnopisu v prevenci demence - po 1 roce a po 5 letech. Na konci stránky jsem přiložila také abstrakt studie Dr. Manfreda Gogola "Shorthand and cognition" z r. 2017.

Iniciace studie

Problémem možného pozitivního vlivu používání těsnopisu na lidský mozek se delší dobu zabývali dva členové Těsnopiseckého spolku v Mindenu (1) - předseda p. Norbert Haake a pí Gunda Steinmetz. V roce 2009 se rozhodli dát podnět k dlouhodobé vědecké studii, jejímž účelem bylo potvrdit nebo vyvrátit jejich domněnku, že používání těsnopisu se vyrovná různým používaným formám prvotřídního duševního tréninku.

Po vyřešení finančních a odborných problémů (zejména složení souboru zkoumaných osob a vhodné metodiky) se podařilo vytvořit skupinu šestnácti ochotných dam, jejichž věk byl v době zahájení studie v rozpětí od 63 do 78 let (průměrný věk byl 72,8 roku) a které vesměs psaly pravou rukou, takže v roce 2012 mohl být výzkum zahájen.

Výsledky studie po 1 roce

Dne 29. března 2014 upořádalo Sdružení německých těsnopisných systémů v Domě stenografů v Treyse (2) sympozium na téma "Těsnopisem proti demenci - kognitivní trénink a zdravé stárnutí", kde byly předneseny výsledky, jichž bylo od zahájení výzkumu dosaženo. Kromě několika odborníků z oblasti geriatrie se sešlo asi čtyřicet těsnopisných zájemců o uvedenou problematiku.

Účastníkům sympozia poskytl nejprve Dr. Jens Zemke, vedoucí lékař oboru geriatrie na dvou regionálních klinikách, velmi dobře pochopitelný a prvotřídně strukturovaný přehled existujících forem demence, z nichž 50 % představuje Alzheimerova choroba; v současné době je jí v Německu postiženo 1,3 miliónů občanů, přičemž do roku 2050 se počítá se zdvojnásobením tohoto počtu. Tematicky pokrýval referát uvedenou problematiku od průběhu nemoci, přes symptomy a charakteristiky jejích jednotlivých stadií, až po formy používané terapie. V souvislosti s faktory ochrany pak Dr. Zemke zdůraznil zejména pozitivní vliv komunikace, pohybu, správné skladby jídla a pití, hudby a ovšem také těsnopisu.

Odpovědným za meritum této studie je Dr. Manfred Gogol, vedoucí lékař geriatrické kliniky v Coppenbrügge (3) a emeritní prezident Německé gerontologicko-geriatrické společnosti (DGGG), který v úvodu svého vystoupení uvedl stručný přehled toho, co těsnopis vyžaduje a co přináší. Jde o

  • výkonnost paměti a transformaci jejích obsahů do řeči,

  • spojování řeči a myšlení při zápisu a převodu,

  • trénink pozornosti, koncentrace a vytrvalosti,

  • ovládání požadavků na výkon,

  • rozšiřování všeobecného vzdělání a jazykové dovednosti,

  • motorický trénink prostřednictvím psací činnosti,

  • interakce v sociální skupině jako důsledku používání těsnopisných zápisů jednání.

Za bohatého dokladování přednášené materie promítáním vhodného grafického a fotografického materiálu se mu podařilo napínavým a srozumitelným způsobem posluchačům zpřístupnit vztah používaných lékařských a neuropsychologických testů, jimž se pravidelně podrobuje soubor statečných stenografek. Pochopení problematiky napomohl také uváděním vhodných výsledků studií z psychologicky a medicínsky blízkých oblastí.

Již výzkumy, provedené v průběhu roku 2013, přinesly velmi zajímavé výsledky. Studie s lidmi, kteří se ve vyšším věku těsnopisu učili nebo jeho dovednost reaktivovali, ukázaly především jedno:

  • nebyly zjištěny žádné nebo zřetelně nepatrné duševní degradační procesy navzdory přibývajícímu věku (kde z jiných studií je patrné konstantní snižování výkonu),
  • v některých oblastech byl naopak konstatován trend ke zlepšování, jež zčásti může být i signifikantní. Podle mínění Dr. Gogola jsou duševní výsledky zabývání se těsnopisem v průměru stabilní a trvalé.

Dr. Gogol ovšem varuje: pouhé sezení a psaní však nestačí, duševní svěžest musí být provázena tělesnou aktivitou.

Studie má pokračovat, počet účastníků se má zvětšit.

Tam však, kde nelze nic změnit, jelikož jde o náhodu nebo osud, nebo v poslední instanci o smrt, je samozřejmě nutno situaci akceptovat. Nicméně stárnutí je možno pozitivně ovlivnit tím, že své schopnosti "provokujeme". A i když svého dřívějšího výkonnostního maxima už nemůžeme dosáhnout nikdy, lze pokles výkonnostní křivky zdravým životním stylem alespoň brzdit. A i když ona aktivita nemusí být výkonnostně vždy úspěšná, stojí za to ji realizovat. I ve vysokém věku se totiž lecčemu naučí ten, kdo se učit chce. A výsledky mindenské studie potvrzují, že kdo se učí nebo používá těsnopisu, vykazuje již po několika dnech měřitelné pozitivní efekty.

POZNÁMKY

(1) Vestfálské okresní město, vzdálené cca 55 km od Hannoveru.

(2) Městská část hessenského Schwalmstadtu.

(3) Coppenbrügge, obec ležící cca 15 km východně od Hameln , Dolní Sasko.

(Dle textu uveřejněno v časopise Der schweizer Stenograf Nr. 3 2014 upravil a poznámkami opatřil Dr. Ing. Jiří Novák).

(4) Uvedený text je patrně vhodné doplnit dvěma poznámkami.

Především tou, že z konstatování, že studie se zaměřila na jedince, kteří se ve vyšším věku těsnopisu učili nebo jeho dovednost reaktivovali, plyne, že stenografickým nástrojem v popsaném výzkumu zřejmě bylo základní písmo německé těsnopisné soustavy, použité k přepisu latinkou psaných textů, popř. k tvorbě poznámek. A tu je škoda, že není podrobněji uvedeno, které charakteristiky tohoto typu těsnopisného písma ony pozitivní vlivy na duševní stránku souboru osob působily.

A druhou - byť laicky, leč přeci asi se značným oprávněním se lze domnívat, že podstatně větší pozitivní vliv na psychiku uživatele má používání těsnopisu při zápisu mluvené řeči, tedy v praxi komorní. Tu totiž charakterizuje při psaní rychlost aplikace těsnopisného písma a dnes šíří stenografované materie podmíněnou potřebou ad hoc improvizovaného krácení slov a sousloví, a při převodu pak stálá specifická duševní aktivita, umožňující významově správnou intepretaci textu (drtivou většinou ne zrovna kaligraficky napsaného) chápáním smyslu ne jenom jednotlivých slov a větných celků, nýbrž nezřídka i delších textových úseků či účelu projevu jako celku, o často nezbytné jeho redakční úpravě a bezvadném gramatickém, pravopisném a formálním tvaru nemluvě.

I ve vysokém věku se lecčemu naučí ten, kdo se učit chce. Kdo se učí nebo používá těsnopisu, vykazuje již po několika dnech měřitelné pozitivní efekty.

Stenografie proti demenci - kognitivní učení a zdravé stárnutí

V čísle 3/2014 informoval DER SCHWEIZER STENOGRAF o studii "Stenografie proti demenci", jež byla iniciována mindenskými (1) těsnopisci. Projekt se po tříletých přípravných pracích realizoval od roku 2012. Jeho první výsledky byly povzbuzující a o aktuálním stavu informoval na hojně navštíveném jarním shromáždění těsnopisců v Treyse (2) bývalý prezident Německé gerontologické a geriatrické společnosti Dr. Manfred Gogol.

Stárnutí je provázeno úbytkem funkcí tělesných i kognitivních (3). Existují fitness-centra a tělocvik pro seniory, lze však také mozek cvičit jako sval? A mindenští těsnopisci se ptali dále: mohla by v tomto případě být druhem takovéhoto tréninkového nástroje pro náš mozek stenografie? Sedmnáct odvážných účastnic - tehdy v rozmezí 60 a 75 let - se zúčastnilo studie, která hledala odpověď na tuto otázku.

Probandky se podřizovaly zvolenému programu osvojení si nebo zopakování těsnopisu a stenografickému tréningu a podrobovaly se velmi náročnému každoročnímu hodnocení, jež umožňovalo zachytit stav stárnutí na počátku projektu a v jeho průběhu. Referující dal možnost nahlédnout do napínavého světa kontrol a testů, jež lékařům umožnily vytvořit si velmi podrobný obrázek individuálního průběhu stárnutí. Výsledky testů byly ovlivněny mimo jiné i individuální kondicí v daný den a jistě i tím, že probandky postupem doby pochopily podstatu testů. Vliv má jistě i jejich sociální situace.

Výsledky studie po 5 letech

Na počátku byl průměrný věk účastnic 72 let, dnes je to 77 let. Na rozdíl od obecně známé ve stáří klesající křivce kognitivních výkonů probíhá u probandek její linie horizontálně:

  • žádné zhoršení po pěti letech, to bylo překvapující zjištění,
  • v některých testech dopadly účastnice dokonce signifikantně lépe,
  • ani v jediném případě signifikantně hůře - referoval Dr. Gogol.

S jistou opatrností lze vyvodit závěr: vždy profitujeme z toho, když se učíme, a to také ve stáří. Mozek se skutečně podobá svalu, který lze trénovat. Stenografie pak navíc ještě poskytuje účinný trénink jemné motoriky.

O zkušenostech účastnic pak informovala Gunda Steinmetz, dlouholetá vedoucí výuky těsnopisu v Minden. Popsala strukturu výuky začátečníků (2 hodiny týdně), středně pokročilých i rychlopisců. Studie byla schválena etickou komisí Lékařské komory v Hannoveru a podporována tamní odbornou nemocnicí. Jako iniciátor projektu obdržela "Stenografenschaft" Minden čestnou cenu města Minden.

POZNÁMKY

(1) Minden je okresní město ve Vestfálsku na řece Vezeře.

(2) Treysa je největší částí severohesenského města Schwalmstadt.

(3) Za kognitivní funkce se považuje koncentrace, pozornost, paměť, řeč, myšlení, rozumění informacím apod. (Základní informace z textu Ericha Wernera, uveřejněného v čísle 3/2018 časopisu DER SCHWEIZER STENOGRAF, přeložil a poznámkami opatřil Dr. Ing. Jiří Novák).

SHORTHAND AND COGNITION-RESULTS OF A 5 YEAR PILOT STUDY

M. Gogol

Innovation in Aging, Volume 1, Issue suppl_1, 1 July 2017, Pages 908-909

https://doi.org/10.1093/geroni/igx004.3254

Published: 30 June 2017

Abstract

Background: Cognitive decline is common in the elderly. In a pilot study we test the hypothesis that learning shorthand will preserve cognitive abilities. Shorthand is a special method of writing in short cuts and consist of learning a new "language" and writing speed training.

Setting: Ambulatory healthy women from Minden, North Rhine-Westfalia, Germany, independent in all ADLs and IADLs.

Methods: We studied a group of 17 right-handed females, mean age 71.8 ± 4.9 years in 2012. A geriatric, extended neuropsychological and clinical assessment was done yearly until January 2017. Training sessions compromise 2 sessions per week in year 1 and 2 followed by 1 session in year 3 to 5. During the study 5 women (2 depression, 1 malignancy, 1 rheumatic disease, 1 move to another city) left the study.

Results: Compared to 2012 the assessments in 2016 showed significant improvements in Rey Complex Figure Test (CFM: 76.9 vs 95.1, p=0.0151, and CFQ: 66.1 vs 91.3, p=0.0018) or remained stable without any decline, e.g. MMSE (27.6 vs. 28.6, p=0.053) and others (BAS (p=0.42), SBT (p=0.83), TMT A (p=0.96) + B (p=0.36), Wechsler Memory Scale, Regensburg Word Fluency Test, Test of Attentional Performance).

Discussion: Comparing to baseline we found a stable cognitive performance in all participants over 5 years indicating that shorthand learning and training maybe beneficial for preserving cognitive abilities with aging.

Abstrakt v PDF:

STUDIE Z R. 2013 (PO 1 ROCE TĚSNOPISNÉHO TRÉNINKU): SHORTHAND AND COGNITION

M. Gogol, A. Dettmer-Flügge, D. Schmidt

Krankenhaus Lindenbrunn, Coppenbruegge, Germany

European Geriatric Medicine, Volume 4, Supplement 1, September 2013, Page S155

Další články o vlivu těsnopisu na mozek najdete v rubrice Těsnopis a duševní zdraví.

Těsnopis mě baví
Vytvořeno službou Webnode
Vytvořte si webové stránky zdarma! Tento web je vytvořený pomocí Webnode. Vytvořte si vlastní stránky zdarma ještě dnes! Vytvořit stránky